Nedávná data zveřejněná v časopise Nature Communications ukazují, že lidský mozek je plně zralý ve věku kolem 32 let – výrazně později, než se dříve myslelo. Výzkumníci z University of Cambridge identifikovali odlišné „epochy“ vývoje mozku, které zpochybňují konvenční moudrost o dospělosti. To je důležité, protože pochopení těchto fází pomáhá vysvětlit kognitivní změny, zdravotní rizika a biologickou realitu stárnutí.
Vývoj mozku: Celoživotní proces
Studie rozděluje vývoj mozku do pěti fází, které se vyznačují zlomovými okamžiky ve věku 9, 32, 66 a 83 let. Dětský mozek rychle roste až do věku 9 let a vstupuje do fáze dospívání, která trvá více než dvě desetiletí. Tato prodloužená adolescence není způsobena nezralostí chování; mozek spíše zůstává v tomto období vysoce plastický a výkonný.
Dr Alexa Mousley, která studii vedla, uvedla, že tato prodloužená fáze dospívání jednoduše znamená, že funkce mozku zůstává ve stavu růstu až do věku 32 let. K nejdramatičtějšímu posunu dochází v tomto věku, což znamená začátek éry dospělých.
Dospělost a další
Mezi 32. a 66. rokem se mozek dostává do své nejdelší fáze – do období relativní stability inteligence a osobnosti. To neznamená, že nastává stagnace ; spíše se kognitivní funkce stabilizuje, když mozek konsoliduje svůj růst. Po 66. roce věku přechází mozek do rané fáze stárnutí s postupným poklesem konektivity. Ve věku 83 let je poslední pozdní fáze stárnutí charakterizována sníženou konektivitou mozku a závislostí na určitých oblastech.
Tyto změny jsou v souladu se zvýšenými zdravotními riziky ve vyšším věku. Hypertenze, běžná u starších dospělých, může urychlit kognitivní pokles. Studie analyzovala data od 3 802 neurotypických účastníků pomocí MRI a odhalila tyto s věkem související posuny v kompartmentalizaci mozku a integritě nervových vláken.
Udržování kognitivního zdraví
Ačkoli je stárnutí mozku nevyhnutelné, volba životního stylu může jeho účinky zmírnit. Studie zdůrazňuje důležitost:
- Adekvátní spánek: sedm až devět hodin v noci.
- Kontrola chronických onemocnění: Udržujte normální krevní tlak a hladinu cukru v krvi.
- Zdravá strava: Upřednostňujte ovoce a zeleninu.
- Sociální aktivita: udržování pevných vztahů.
- Psychická stimulace: účast na učení, řešení hádanek nebo kreativní činnosti.
- Pravidelné cvičení: stimuluje neurogenezi a kognitivní rychlost.
Neurolog S. Azim Azizi z Yale School of Medicine poznamenává, že cvičení zvyšuje produkci nových mozkových buněk, zlepšuje paměť a kognitivní funkce.
Závěr
Cambridgeská studie potvrzuje, že lidský mozek se vyvíjí později, než se dříve myslelo. Pochopení těchto vývojových fází je zásadní pro lékařské zásahy a zásahy do životního stylu. Zatímco genetické faktory hrají roli, upřednostňování návyků zdravých mozku může optimalizovat kognitivní funkce po celý život.
